Seriál The IT Crowd neboli Ajťáci

Vítejte na fanouškovském webu seriálu The IT Crowd. Připravujeme pro vás řadu novinek a zajímavých odkazů aby vám neuniklo nic ze seriálového světa Ajťáků. Zároveň doufáme, že si o jakékoliv novinky podělíte i vy a sdělíte nám je prostřednictvím sekce Guestbook. V mezičase si můžete zahrát hry pro dva hráče.

Rozhovor s Jen - k příležitosti vydání 3. série

Oceněná komedie The IT Crowd se v listopadu vrací na kanál Channel 4. Pro nezasvěcené, sleduje životní nezdary malého IT oddělení. Přestavuje počítačové mágy (tzv. geeky) Roye a Mosse a jejich šéfovou Jen, která ví o počítačích méně než nic. Je to neskutečně vtipné, až na to, že v reálném světě neexistuje nikdo, kdo by věděl o počítačích tak málo jako Jen...

... dokud nepotkáte Katherine Parkinson - herečku, která Jen hraje. V tomto rozhovoru nám Katherine poví jaké to je být hvězdou ve dvou populárních televizních sérií, proč se seriál The IT Crowd zlepšuje s věkem a jak málo toho ví o počítačích.

> Studovala jsi klasiku na Oxfordu. Není to ten druh školy, který tě označkuje jako budoucího předsedu vlády?

Ano, studovala, ale je to trochu matoucí, protože to moc nereprezentuje mně ani mé zájmy. To je pravděpodobně důvod, proč jsem to chtěla dělat - překvapovat lidi - což je to, co v osmnácti chcete. Později však zjistíte, že jste to právě vy, kdo tím trpí. Neřekla bych, že jsem přirozený klasik. Přeji si, abych bývala studovala angličtinu, protože každý kdo ji studoval si zachoval přehled ve všech směrech literatury. Já si nepamatuji vůbec nic, protože jsme se to všechno drtila. Ale to by mi samozřejmě nemělo zabránit stát se premiérem. Jen kdyby mi dali šanci!

> Byl to Oxford, kde jsi objevila vášeň pro herectví?

Byl. Dala jsem se na Oxford právě proto, že nabízel příležitosti pro herectví. Hrála jsem tam v mnoha hrách, pravděpodobně více co do množství, než kvality. Nejspíš to bylo proto, že jsem cítila, že dokud hraji, nemusím dělat nic jiného. Milovala jsem to, byla to skvělá doba. Kdybych tam nešla, nemyslím, že bych teď dělala v herectví.

> Z Oxfordu jsi šla na LAMDA, kde jsi potkala Chrise O'Dowde. Vycházeli jste spolu dobře hned od začátku?

Ano, byli jsme okamžitě přátelé. Byl ten typ člověka, se kterým jsem se ráda přátelila. Vycházela jsem s ním tak dobře proto, že byl trochu neuctivý. Lidé to brali velmi vážně, což byl správný přístup, ale může být trochu nudný. Pamatuji si den, že jsem celý den hráli malé děti a on mě zredukoval na pouhý pláč smíchu. Kdykoliv jsem kolem něj prošla, řekl něco naprosto šokujícího a nechutného tím jeho sladkým dětským hláskem. Bylo to dost nemístné, ale prostě veselé.

> Brzo jsi herecké školy nechala, abys mohla hrát. Měla jsi někdy období "hladovění", kterým si většina herců projde?

Trochu ano. Většinou jsem měla štěstí, ale byla i období, kdy nebylo moc stálé práce. A vždy je to o to horší, že rodiče i rodina bedlivě pozorují všechno co děláte. V jejich očích to vypadá o tolik hůř, že panikaří v představě, že vůbec žádnou práci nenajdete.

> Ovšem teď se ničeho obávat nemusíte, když máte stálé role ve dvou sériích.

Ne, tohle opravdu pomáhá. Teď když mám pár týdnů volna, spíš si to užívám, než by mě to trápilo. Doc Martin byl první. Hrála jsem v něm a zároveň dělala konkurs na The IT Crowd. Je to taková hezká práce, pracovat na Doc Martin - je to prima trávit čas v Cornwallu. Vyrůstala jsem v Tolworthu a moře jsem neviděla několik let.

> Je to příjemné vrátit se k projektům, kde se cítíte pohodlně a doma?

Lidé si ani neuvědomují, jak je to hezké, vrátit se jako herec na místo, kde každého znáte nebo máte rád, protože v této profesi musíte častokrát začínat znovu - s novými lidmi, hledat si nové přátele. S The IT Crowd je to stejné - je skvělé tak dobře znát Grahama, Chrise i Richarda. Veškerá energie pak můžete vložit do toho, co děláte místo abyste se bála, aby někdo špatně nepochopil co řeknete.

> Byla to náhoda, že jste se s Chrisem potkali i v The IT Crowd?

Nebyla. Sešli jsme se s Chrisem na skleničce v době, kdy on už měl účast zajištěnou. Navrhnul mi, abych zkusila obsadit dámskou roli, protože s tím měli tenkrát problémy. Tehdy jsem mu odpověděla "Jo jo, jasně" a on na to "Ne, zavolej tvému agentovi hned teď!". Zavolala jsem mu, šla tam a tu roli získala. Chris mi to připomíná snad každý den.

> To musí být vážně pohodový zážitek, natáčet s tak dobrými přáteli.

Ano i ne. Může to být vážně bouřlivé. The IT Crowd je velice náhodný a chaotický proces, což je vskutku děsivé, ale také osvěžující. Grahamova mysl je neustále aktivní a neustále přichází s úpravami, změnami a osnovy se tak neustále mění. Musíte stát pořádně držet, abyste drželi krok. Je to dobře. Většina rolí není taková, scénář se nemění, je to mnohem systematičtější proces.

> Když za tebou přijde fanoušek - můžeš obecně říct, jestli patří k táboru Doc Martin nebo The IT Crowd?

To je velice zajímavá otázka, protože popravdě je to jedna z mých oblíbených her - hádat, kdo je kdo. Demograficky jsou obě show dost odlišné. Když jsem Islingtonské hospůdce, je to většinou spíš o The IT Crowd, ale obecně po celé zemi je to spíše o Doc Martin. S The IT Crowd jsme teď ve třetí sérii a máme velice věrné publikum. To je skvělé, ale chtěli bychom z toho udělat mezigenerační záležitost. Myslím, že Graham vždycky inklinoval k rodinnému sitcomu.

> Je spravedlivé říkat o 2. sérii, že byla lepší než první?

Myslím, že ano. A věřím, že třetí série je ještě lepší. Myslím, že našla své kořeny. Známe se navzájem, víme, jak spolu pracovat, víme co kdo z nás dělá, známe lépe naše povahy, Graham lépe poznal postavy, které hrajeme. Jsem si jistá, že je spousta komedií, které poznaly samy sebe už na počátku, ale myslím, že většina potřebuje nějaký čas, než najde své základy. Je to velice uspokojující proces, protože cítíme, že věci děláme čím dál lépe.

> Publikum musí reagovat po první sérii jinak, protože každý kdo se přišel podívat na natáčení je fanouškem. Vystupuje se vám před takovým publikem lépe?

Ano i ne. Je skvělé mít publikum, které zná seriál tak dobře. Ale musíte mít neustále na paměti, že si nesmíte odcizit potenciálně nové diváky u televize. Nechceme tam mít moc vtipů, které pochopíte jen pokud jste viděli třetí epizodu druhé série, ani publikum, které řve smíchy zatímco divák u televize nic nechápe. Ale je velice důležité mít takto věrné publikum a jsme za něj velmi vděční. Ale nemůžete si myslet, že vtip je vtipnější jen proto, že se mu lidé ve studiu smějí.

> Filmování před publikem je dnes již poměrně neobvyklé. Proč se tím trápit?

Je to vážně neobvyklé, to je pravda, ale myslím, že to v tomto ohledu je to krok zpět. Studiové sitcomy se staly synonymem pro zastaralé záležitosti a spousta moderních sitcomů jako je Gavin, Stacey a Pulling studio vůbec nepoužívá. Graham by však jiným způsobem nikdy netočil a jeho scénáře se do studia vyloženě hodí. Potřebujete smích z publika, abyste mohli scénář dotáhnout k dokonalosti. Publikum je toho součástí. Jako herci jsme nuceni podat opravdu komické vystoupení a publikum nám v tom opravdu pomáhá. Uvědomíte si, že natáčet mimo studio je jako natáčet úplně jinou show.

> Se všemi těmi vtipnými momenty a publikem dohromady, máte někdy problémy s řehňáním?

Neustále. V tomhle ohledu jsme na tom byli dost špatně v epizodě Friendface. Nechci ukazovat prstem, ale když se začne chichotat Richard, pravděpodobně si toho ani nevšimnete. Ale Chris a já ano, a to nás rozhodí. Velkou část Friendface jsme s Mossem na párty a já doufám, že si nikdo z vás nevšimne, jak se smějeme, protože si nepamatuji, že bychom se někdy nesmáli. Jsem si jistá, že to nějak zamaskují. To se prostě stává, ale v této show mnohem častěji než jsem kdy v jiné show zažila.

> Konečně, Jen samozřejmě neví nic o počítačích. Jak jsi na tom ty?

No, teď zrovna sedím u počítače, ale obávám se, že jsem tak pozadu, že Graham někdy jen zírá, když zjistí, že jsem nikdy neslyšela o Vistách nebo tak něco. Ale chystám se pořídit si vlastní ten... pohybovatelný počítač... jak se nazývají? Laptop! Jsem na tom špatně. Pořád nazývám své rádio bezdrátem.

Článek byl přeložen z anglického originálu zveřejněného na stránkách společnosti Channel4.